Červen 2010

Ekonomické systémy

24. června 2010 v 14:28 Úvod do ekonomiky
Ve světě existují tři základní typy ekonomických systémů:
  1. Příkazová (plánovaná) ekonomika
  2. Tržní ekonomika
  3. Smíšená ekonomika

ad. 1. Příkazová (plánovaná) ekonomika
Jedná se o představu národního hospodářství jako "jedné velké továrny", kde je vše dokonale plánovitě propojeno, takže nevznikají ztráty známé z tržní ekonomiky (např. výprodej zboží za snížené ceny, uzavírání podniků...). V příkazové ekonomice je tedy všechno přesně plánované - co a jak se bude produkovat a kdo to dostane.

Toto určují plánovači ústředního plánovacího orgánu. Celkové úkony se rozepisují a konkretizují až na jednotlivé podniky, které jsou ve státním vlastnictví. Podniky se musí přesně řídit stanovenými úkoly. Výsledkem jsou výrobky obvyjkle nižší jakosti či technické úrovně, které se pak musí prodávat za nižší ceny.

ad. 2. Tržní ekonomika
V tržní ekonomice neexistuje žádný ústřední orgán, který by určoval, kolik a čeho se vyrobí, či komu a za jaké ceny se to bude prodávat. Lidé mohou svůj majetek používat k podnikání s cílem získání vlastního prospěchu (zisk).

Tržní hospodářství je založeno na těchto čtyřech předpokladech:
  • soukromé vlastnictví prostředků (majetku) určených k podnikání (tj. k vytváření statků a služeb)
  • volném pohybu cen
  • konkurenci
  • snaze lidí, kteří podnikají, dosáhnout zisku

ad. 3. Smíšená ekonomika
Jedná se tržní ekonomiku, kterou zčásti ovlivňuje stát. Stát se zaměřuje zpravidla na:
  • Ochranu tržního prostředí - stát vydává zákony, jimiž vytváří právní rámec vztahů mezi všemi účastníky hospodářského koloběhu a zřizuje instituce, které prosazují jejich dodržování. Jedná se zejména o zákony, které upravují vznik, fungování a zánik společností a ostatních organizací, zákony vztahující se k zaměstnancům, ke spotřebitelům a k institucím, jejichž úkolem je vymáhat dodržování práva a hospodřské soutěže (např. Obchodní zákoník, živnostenský zákon, zákon o bankách...).
  • Udržování rovnoměrného vývoje ekonomiky.
  • Ochrana životního prostředí - vydává zákony, které nařizují, zakazují nebo omezují určité chování.
  • Poskytování veřejných statků a služeb - jedná se o statky a služby, ze kterých má prospěch obyvatelstvo i společnosti. Jsou poskytované státními, rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi.
  • Péči o sociálně slabší skupiny obyvatelstva - např.  zvýšením jejich příjmů a či různými programy na odstranění příčin chudoby a ekonomického znevýhodnění.

Před rokem 1989 byla naše ekonomika plánovaná. Nyní je smíšená.

Potřeby a životní úroveň

16. června 2010 v 18:28 Úvod do ekonomiky
Potřeba = potřeby jsou požadavky lidi materiálního i duchovního charakteru. Jsou kvalitativně i kvantitativně podmíněny biologickými potřebami lidského organismu, ale také stavem rozvoje výroby a kultury společnosti. Potřeby jsou důležitým podmětem, který ovlivňuje rozvoj výroby, ale výroba se také velmi výrazně podílí na vytváření potřeb.

potřeby <-> výroba

Potřeba je pociťovaný nedostatek, je to vnitřní požadavek člověka, který se lidé snaží uspokojovat a nedostatek odstranit.

Základní silou, která nutí člověka, aby pracoval, vyráběl a sanžil se změnit své prostředí je nesoulad mezi lidskými potřebami a omezenými zdroji.

STRUKTURA POTŘEB
Potřeby je možné rozdělit podle:
  1. Podstaty
  2. Charakteru
  3. Důležitosti
  4. Hmatatelnosti

ad. 1. Podstata
Potřeby podle podstaty lze rozdělit na:
  • biologické - vyjadřují naše požadavky mít a užívet věci. Vyplývají z přirozené podstaty člověka (jíst, spát...)
  • duševní - potřeba mít a užívat znalosti, dovednosti a žádoucí vlastnosti (vzdělávat se...)

ad. 2. Charakter
Potřeby podle charakteru lze rozdělit na:
  • individuální - potřeby jednoho člověka (jídlo, zdraví, spánek...)
  • kolektivní - potřeby skupiny lidí (dům, vzduch, MHD...)

ad. 3. Důležitost
Potřeby podle důležitosti lze rozdělit na:
  • primární - základní životně důležité potřeby (vzduch, jídlo, pití...)
  • sekundární - jsou obrazem lidské společnosti, životní standart jejich uspokojení zvyšuje (sport, kultura...)

ad. 4. Hmatatelnost
Potřeby podle hmatatelnosti lze rozdělit na:
  • hmotné - uspokojení hmotnými prostředky, mít určité věci
  • nehmotné - uspokojení mít a užívat znalosti

Potřeby můžeme seřadit do stupňů pyramidy, tzv. Maslowova pyramida. Každý člověk musí nejprve uspokojit potřeby nižžšího řádu a teprve potom stupně vyššího. S rozvojem společnosti se rozvíjí ve větší míře potřeby na vyšších stupních.
pyramida potřeb

ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ
Životní úroveň je dána mírou uspokojování potřeb. Zahrnuje:
  • objem nakupovaných statků a služeb obyvatelstvem
  • objem veřejných statků a služeb sloužících obyvatelstvu (např. policie...)
  • úroveň ostatních podmínek (např. životní prostředí - kvalita čistoty ovzduší, čistoty vodních toků, hlučnost, či měnící se ráz krajiny...)
Životní úroveň se stále mění. Z historického pohledu se zvyšuje, avšak není stejná u všech lidí a národů. Ovlivňuje ji výše peněžních příjmů obyvatelstva, ceny statků a služeb. K vyjádření se používá různých ukazatelů:
  1. dílčí (např. jak dlouho musíme pracovat, abychom si mohli koupit určitý výrobek => průměrná mzda)
  2. souhrnné (např. hrubý domácí produkt)


Statky a služby

15. června 2010 v 14:20 Úvod do ekonomiky
Statky = produkty práce nebo přírody
Služby = určité cizí činnosti

STATKY
Statky lze rozdělit podle
  1. Dostupnosti
  2. Podstaty
  3. Účelu použití
  4. Pohyblivosti

ad. 1. Dostupnost
Statky se podle dostupnosti dále dělí na:
  • Volné - takové statky nevznikají hospodářskou činností, nejsou výsledkem lidské práce. Jsou "neomezeně" k dispozici.
  • Ekonomické - vznikají výrobní činnosti. Ve vztahu k potřebám jsou omezené (vzácné), musí se přerozdělovat.

ad. 2. Podstata
Statky se podle podstaty dělí na:
  • Materiální - to jsou všechny předměty, které uspokojují lidské potřeby
  • Nemateriální - každý duševní výtvor člověka, jeho znalosti a vlastnosti, kterými může uspokojit své potřeby

ad. 3. Účel použití
Podle účelu použití se statky dělí na:
  • Kapitálové - slouží k další hospodářské činnosti a výrobě. Je to v podstatě majetek podniku. Dělí se na:
    • dlouhodobý (budovy, stroje, zařízení)
    • oběžný (suroviny, materiál, ze kterých se vyrábí)
  • Spotřební - slouží bezprostředně ke spotřebě. Dělí se na:
    • konzumní - dlouhodobá spotřeba (osobní automobil, automatická pračka)
    • konzumační - jednorázová spotřeba (např. potraviny) 

ad. 4. Pohyblivost
Podle pohyblivosti se dělí na:
  • Movité - může se s nimi hýbat, lze je přenést nebo převézt z místa na místo.
  • Nemovité - jsou spojené se zemí, nejde s nimi hýbat (např. dům).

SLUŽBY
Služby lze rozdělit na:
  1. Věcné - jsou to cizí činnosti, které obnovují nebo zlepšují hmotné statky (např. autoservis - oprava automobilů).
  2. Osobní - cizí činnosti, které působí přímo na osobu (např. kadeřnictví - kadeřnice sříhá vlasy).

Výroba a výrobní činitelé

14. června 2010 v 14:17 Úvod do ekonomiky
Výroba = činnost, při které se výrobní činitelé přeměňují na statky a služby

VÝROBNÍ ČINITELÉ
  1. Práce (pracovní síla)
  2. Přírodní zdroje (suroviny)
  3. Kapitál (majetek podniku) - kapitál lze rozdělit na dlouhodobý majetek a oběžný majetek

Dlouhodobý majetek = majetek, který je v podniku využíván dlouhou dobu (více jak jeden rok). Během výrobního procesu se pouze opotřebovává.

Oběžný majetek = majetek, který je v podniku krátkou dobu (kratší jak jeden rok). Během výrobního procesu se spotřebovává nebo mění svojí podobu. Tento majetek obíhá v koloběhu:

-> peníze -> zásoby -> nedokončená výroba a polotovary vlastní výroby -> výrobek (statek x služba) -> zboží -> peníze ->

Mezi potřebami, výrobou a spotřebou existují vzájemné vztahy, které si musí všichni výrobci uvědomovat.

V současné době se někdy také uvádí čtvrtý činitel, a to informace.

Hospodaření a efektivnost

13. června 2010 v 15:29 Úvod do ekonomiky
Naprostá většina statků a služeb je lidem postupná pouze v omezeném množství. Tuto omezenost nazýváme vzácností. Vzácnost vyžaduje nutnost volby, která by měla být taková, aby přinesla co největší užitek a co největší uspokojení lidských potřeb. Celkový užitek roste s růstem množství statků a služeb, ale užitečnost každého konkrétního statku při další spotřebě postupně klesá

Užitek, který přináší poslední přidaná jednotka (3. limonáda), se nazývá mezní nebo-li hraniční užitek


HOSPODAŘENÍ
Každou činnost, kterou uspokojujeme vynakládáním potřebných prostředků, vykonáváme tak, aby vztah mezi uživatelem a vynaloženými prostředky byl co nejpříznivější. Vztah mezi užitkem a vynaloženými prostředky se nazývá efektivnost.

Efektivnost = (Vstup / Výstup) * 100 %

vstup = náklady (vynaložené prostředky)
výstup = výnosy (získané prostředky)

Efektivní je tedy taková činnost, která přináší žádoucí výsledek s vynaložením přiměřených zdrojů. Hospodaření je tedy účelné nakládání s prostředky, které má společnost k dispozici. Při každé činnosti je třeba zajistit její efektivnost

Podnik hospodaří efektivně, jestliže:
  1. hospodaří účelně (nabízí takové statky a služby, které je někdo ochoten si koupit)
  2. hospodaří hospodárně (usiluje o snížení spotřeby zdrojů a jejich lepší využití)