Červenec 2010

Konkurence na trhu

10. července 2010 v 14:25 Trh a tržní hospodářství
Na trhu existují dvě mezní situace, při kterých probíhá obchod:
  1. Dokonalá konkurence
  2. Nedokonalá konkurence
ad. 1. DOKONALÁ KONKURENCE
Jedná se o takovou situaci, kdy všichni nabízejí své zboží na trhu za rovných podmínek přístupu na trh (nikdo nemá žádné výhradní postavení vůči ostatním). Rovněž všichni kupující mají na trh stejný přístup, nejsou rozlišovány značky zboží. Jediné kritérium, které slouží k rozhodnutí o koupi zboží je jeho cena. Jedná se o ideální trh.

Základní rysy dokonalé konkurence:
  • Všichni účastníci jsou dokonale informováni o cenách
  • Obchod se koncentruje do jednoho místa
  • Nulové náklady na změnu dodavatele
  • Jedná se homogenní produkt
Pokud trh nesplňuje tyto podmínky, jedná se o trh s nedokonalou konkurencí.

ad. 2. NEDOKONALÁ KONKURENCE
Na trhu se vyskytují monopoly. Jedná se o nedokonalý trh.

Monopol = vztah, kdy mezi potencionálními prodávajícícmi existuje jeden, který má výhradní postaví na trhu. Monopoly si tedy mohou diktovat cenové podmínky, což způsobuje nerovnováhu na trhu. Monopoly lze rozlišovat administrativní (jeden podnik má povolení k obchodu) a absolutní (jeden podnik zná recepturu výrobku).

Členění monopolů:
  • Kartel - pedstavuje dohodu mezi samostatnými konkurenty o cenách, rozdělení teritoriální působnosti atd.
  • Syndikát - jedná se o dohodu o společném nákupu nebo prodeji. Konkurenti zůstávají právně samostatní, ale k získání lepších podmínek vystupují jako jeden celek.
  • Trust - vyšší forma propojení konkurentů. Dochází k propojování výrobní kooperace a bývalé konkurenční firmy jsou již na sobě závislé, ale stále si zachovávají právní subjektvitu.
  • Koncern - nejvyšší forma existence monopolu. Firmy se propojují v celém rozsahu činnosti, ztrácí svou právní subjektivitu. Většinou se v této souvislosti hovoří o fůzích (v případě rovnocenných partnerů) či o akvizicích (větší "spolkne" menšího).
Oligopol = zvláštní případ trhu s nedokonalou konkurencí. Stav, kdy na straně nabídky existují dva nebo několik málo velkých subjektů s dominantním postavením (to znamená, že dosahují podílu na trhu většího jak 30%). Typické pro ně jsou patenty a využívání reklamy.

Monopolistická konkurence = je na trhu nejčastější. Jedná se o situaci, kdy na trhu existují firmy s monopolním postavením, ale také řada menších konkurenčních firem.

Dumping = prodej za ceny nižší než jsou výrobní náklady.  Existuje také pojem kořistnický dumping, kdy velké firmy takto vytalčují malé firmy z trhu, které nejsou tuto cenou válku schopny vést. Toto jednání tak vede k vytváření monopolů.

PŘEKÁŽKY VSTUPU NA TRH
  • Licence - vyedávají je státní orgány, na které je však vyvíjen tlak ze strany společností, aby počet licencí omezovaly.
  • Zákony
  • Cechy - dnes už se nevyskytují tak často jako v minulosti (středověk). Jako příklad může posloužit cech taxikářů. Cechy fungují tak, že licenci k podnikání vydává úřad, avšak musí dostat povolení od cechu.

ČTĚTE TAKÉ:

Základní pojmy

5. července 2010 v 15:47 Úvod do ekonomiky
Ekonomie = společenská věda a teorie, která předkládá zákonitosti fungování celého národního hospodářství. Tato společenská věda také zkoumá hospodářské stránky života celého společenství (zabývá se hlavně spůsoby rozdělování statků a služeb i využitím všech zdrojů). Součástí ekonomie je makroekonomie a mikroekonomie.

Makroekonomie = věda o celém národním hospodářstvím (o podnicích, státu i domácnostech).

Mikroekonomie = ekonomika. Zabývá se všemi stránkami podniku.

Podnik = společenství lidí, kteří se spojili k vytváření hmotných statků a dalších činností (poskytování služeb) k uspokojení potřeb jiných lidí a dosažení vlastního prospěchu. Při této činnosti využívá přírodních zdrojů a dalších hmotných statků, peněz a práce lidí, která tyto předměty umožňuje spojit a vytvářet z nich nové hodnoty.

Podnik je základní složkou ekonomiky.

ČTĚTE TAKÉ:

Vývoj ekonomické teorie

3. července 2010 v 14:14 Úvod do ekonomiky
Ekonomická teorie se začala formovat v 17.-18. století. Její základy však položili již antičtí spisovatelé. V průběhu let existovalo mnoho ekonomických teorií "hnutí":
  1. Mercantelismus
  2. Fyziokraté
  3. Klasičtí ekonomové
  4. Utopický socialismus
  5. Marxistický socialismus
  6. Neoklasická ekonomie
  7. Keynesiánská teorie
  8. Monetarismus
  9. Institucionalismus

ad. 1. Mercantelismus
Vývoj této teorie spadá na přelom 17. a 18. století a úzce souvisela s obchodem, výrobou a penězi. Silně prosazovali mezinárodní obchod, hlavně s koloniemi, které nabízely levnou pracovní sílu a přírodní zdroje. Mercantelisté prosazovali, že se dá zbohatnout pouze z obchodu (v jejich případě s koloniemi, které vyvážely různé výrobky). Prosazovali zásahy státu do ekonomiky.

ad. 2 Fyziokraté (fyzio = půda, země)
Spadají do 18. století a jsou protiváhou mercantelistů. Jediná morální činnosti pro ně bylo zemědělství, prosazovali návrat k přírodě. Rovněž neuznávali zásahy státu do ekonomiky.

Oba směry existují i v dněšní době. Dnes se však nazývají dirigisté (ti, co uznávají zásahy státu do ekonomiky) a liberalisté (ti, co je neuznávají)

ad. 3. Klasičští ekonomové
Mezi klasické ekonomy patří dvě významné osobnosti:
Adam Smith
David Ricardo
Adam Smith žil v 18. století v Anglii. Vydal knihu Bohatství, ve které vyjádřil svůj nesouhlas s mercantelisty (hlavně se zásahy státu do ekonomiky). Rovněž také nesouhlasil s fyziokraty ve tvrzení, že veškeré bohatství vzniká prací na půdě. Smith byl přesvědčen, že bohatství vzniká při všech lidských činnostech. Rovněž zavedl pojem "neviditelná ruka trhu", což znamená snahu podnikatelů dosahovaz zisku, proto se snaží hledat prázdné místo na trhu, čím uspokojí potřeby druhých a jsou ziskoví.
Zabýval se mezinárodním obchodem a rovněž rozlišil pojmy hodnota a tržní cena.

ad. 4. Utopický socialismus
Vznikl na přelomu 18. a 19. století. Objevují se v něm myšlenky socialismu a hlavně pojem společné vlastnictví. Patřili k nim např. Robert Owen (založil první osadu založenou a společném vlastnictví) a Claude Simon.

ad. 5. Marxistický socialismus
Vznikl v 19. století. Jeho zakladateli byli Marx a Engels. Stejně jako utopický socialismus zavrhovali soukromé vlastnictví. Rovněž se nechali inspirovat Davidem Ricardem. Mezi jejich hlavní myšlenky patřilo, že lidé jsou schopni vyrobit více, než potřebují, přičemž vzniklý nadbytek si přivlastňuje kapitalista.

ad. 6. Neoklasická ekonomie
Zahrnovala několik proudů a škol (např. Cambridská, RAdkouská atd.), které působily koncem 19. století až do první třetiny 20. století. Mezi hlavní představitele patřili např. Carl Mengel či Marshal Alfréd atd. Tito ekonomvé se zaměřili převážně na mikroekonomii (nabídka, poptávka, cena, náklady, zisk...). Do ekonomie zavedli vědecké metody.

ad. 7. Keynesiánská teorie
Profesor Keyns působil v první polovině 20. století. Napsal knihu Obecná teorie zaměstnanosti, úroků a peněz. Byl názoru, že jeho předchůdci příliš zanedbávali makroekonomii. Rovněž podporoval státní intervencionismus (zásahy státu do ekonomiky), který byl jediným řešením, jak předcházet hospodářským krizím (reakce na Velkou hosodářsko krizi v roce 1929). Rovněž se snažil o podporu poptávky a zaměstnanosti.

ad. 8. Monetarismus
Vznikl v 70. letech 20. století jako reakce na Keynesiánskou teorii, u které se začaly objevovat slabiny (např. růst inflace). Růst infalce se měl řeši hlavně monetární ekonomikou. Hlavním představitelem byl Milton Friedman.

ad. 9. Institucionalismus
Klade důraz na úlohu různých institucí, rovněž se zabývá právem a sociálními otázkami obyvatelstva.