Říjen 2010

Nabídka

26. října 2010 v 14:55 Trh a tržní hospodářství
Nabídka = množství zboží, které chce prodávající za co nejvyšší cenu prodat. Nebo také schopnost výrobce nabídnout určité množství statků a služeb za určitou cenu.

Křivka nabídky na grafu vypadá takto:
Graf nabídky


Změny nabídkové křivky
K posunu nabídkové křivky v grafu, tedy ke změnám nabízeního množství, může dojít v těchto případech:
  1. Zvýšení nebo snížení nákladů na vstupy (např. pokud se sníží nebo zvýší cena materiálu, ze kterého se nabízený výrobek vyrábí)
  2. Změny cen substitutů (substitut je výrobek s podobnými vlastnostmi. Např. zemědlec pěstuje brambory a zelí. Zelí začne být prodáváno za vyšší cenu. Zemědělec zvýší nabídku zelí.)
  3. Pozitivní očekávání (u zboží, o které bude zájem zvýšíme nabídku)
  4. Velikost trhu (při rozšíření trhu se zvyšje i nabídka).

Tržní mechanismus

20. října 2010 v 10:48 Trh a tržní hospodářství
TRŽNÍ MECHANISMUS
Tržní mechanismus znamená automatické vyrovnávání nabídky a poptávky. Reguluje se tak množství vyráběného, nabízeného, kupovaného a spotřebovaného zboží v celé ekonomice a národním hospodářství, což vede k hospodárnému rozdělení zdrojů ve společnosti.

Tržní mechanismus funguje takto:

-> N < P -> N = P -> N > P -> ceny klesají -> N = P ->

N = nabídka
P = poptávka

V některých případech zasahuje do přirozeného fungování tržního mechanismu stát. Ovlivňuje tak další vývoj prostřednictvím daňového systému, minimální mzdy, sociálních dávek, státních zakázek a dotací. Tyto státní zásahy mění tržní ekonomiku na ekonomiku smíšenou.

Prodávající si na trhu vzájemně konkurují (nabízejí doplňkové služby, mají lepší reklamu, jinou cenu...). Kupující tak mají možnost vybrat si zboží, které je pro ně výhodné. Poměr kupujících a prodávajících se neustále mění, a tak se mění i velikost nabídky a poptávky a tedy i cena zboží.

Na trhu může dojít k těmto situacím:
  • Rovnovážná cena
  • Nedostatečná nabídka (přebytečná poptávka)
  • Přebytečná nabídka (nedostatečná poptávka)

Rovnovážná cena (N=P)
Při rovnovážní ceně nevzniká přebytek ani nedostatek zboží.
Rovnovážný bod

Nedostatečná nabídka (přebytečná poptávka) (N<P)
Dochází k ní, pokud je na trhu nedostatek zboží. Výrobci začnou zvyšovat ceny zboží, což vyvolá zájem dalšíchvýrobců, kteří dodají na trh více zboží ve snaze vydělat na jeho vysoké ceně. V určitém okamžiku se tak nabídka vyrovná poptávce (N=P). Ovšem pouze část kupujících je ochotna zaplatit za výrobek vysokou cenu a dochází ke snížení kupovaného zboží (N>P)

Přebytečná nabídka (nedostatečná poptávka) (N>P)
Dochází k ní, pokud je na trhu přebytek zboží. Zboží za vysokou cenu nechce nikdo kupovat, proto jsou ceny snižovány. Rovněž dochází k odchodu některých výrobců z trhu, protože cena je rovna nebo nižší jejich nákladům na výrobu. Zároveň se zvyšuje množství kupujících, kteří jsou již ochotní zboží za nižší cenu koupit. Postupně dochází k přechodu na nedostatečnou nabídku (N<P).

Elasticita poptávky

10. října 2010 v 12:15 Trh a tržní hospodářství
Elasticita = pružnost

CENOVÁ ELASTICITA
Cenová elasticita ukazuje, jak poptávka reaguje na změny cen výrobků. Vypočítá se pomocí tohoto vzorce:

ECP = Δ poptávky / Δ ceny

Δ = v procentech vyjádřená změna v období následujícím ve srovnání s obdobích předcházejícím.

Můžeme obdržet tři výsledky:
  1. ECP > 1 = poptávka je elastická (pružná), tzn. že se mění více než se změní cena výrobku nebo služby
  2. ECP = 1 = pptávka je jednotkově elastická (mění se stejným tempem nebo ve stejné výši jako ceny výrobků nebo služby)
  3. ECP < 1 = poptávka je neelastická (v závislosti na ceně výrobku nebo služby se mění pomalejí)
Ukázkový příklad:

Období
leden
únor
březen
duben
Cena výrobku
200,-
250,-
300,-
350,-
Nakoupeno ks
600,-
400,-
300,-
250,-

leden - únor
Δ poptávky = 400/600 = 66,66% => poptávka se snížila na 66,66%
Δ= 100% - 66,66% = 33,34% => poptávka se snížila o 33,34%
Δ ceny = 250/200 = 125%
Δ= 100% - 125% = 25%
ECP = 33,34/25 = 1,3
ECP > 1 => poptávka klesá rychleji než se mění cena výrobku

únor - březen
Δ poptávky = 300/400 = 75% => 25%
Δ ceny = 300/250 =120% => 20%
ECP = 25/20 = 1,25
ECP > 1 => poptávka klesá rychleji než se mění cena výrobku

březen - duben
Δ poptávky = 250/300= 83,3% => 16,7%
Δ ceny = 350/300= 116,6% => 16,6%
ECP = 16,7/16,6 = 1
ECP > 1 => mění se stejným tempem.

DŮCHODOVÁ (PŘÍJMOVÁ) ELASTICITA
Důchodová elasticita ukazuje, jak se poptávka mění ve vztahu k výši důchodů (příjmů). Vypočítá se pomocí tohoto vzorce:

EDP = Δ poptávky / Δ důchodů

Možné jsou tyto tři výsledky:
  1. EDP > 1 = poptávka je elastická (pružná), tzn. že se mění rychleji než důchody
  2. EDP = 1 = pptávka je rovnoměrně elastická (mění se stejným tempem jako důchody)
  3. EDP < 1 = poptávka je neelastická (v závislosti na důchodu se mění pomalejí)
UKÁZKY GRAFŮ
cenově pružná poptávka
absolutně cenově pružná poptávka
cenově nepružná poptávka
absolutně cenově nepružná poptávka



Hospodářská soutěž

2. října 2010 v 9:12 Trh a tržní hospodářství
Při podnikání dochází k soupeření, které nesmí porušovat zákony. Existují však dva druhy tohoto porušujícího jednání:
  1. Nekalá soutěž
  2. Nedovolené omezování hospodářské soutěže
ad. 1. NEKALÁ SOUTĚŽ
Nekalá soutěž je činnost při hospodářské soutěži, která je v rozporu s dobrými mravy. Tato činnost je schopná přivodit újmu jinému podnikateli nebo spotřebiteli.
Existují tyto formy nekalé soutěže:
  • Klamavá reklama (šíření klamných informací o vlastních nebo cizích výrobcích)
  • Klamavé označování zboží a služeb (na výrobku jsou údaje, které nejsou skutečné)
  • Vyvolání nebezpečí záměny (využívání shodné nebo obdobné obchodní firmy či názvu výrobku)
  • Parazitování na pověsti (začtitování se firmou, která je seriózní)
  • Podplácení (poskytnutí peněžní částky, abychom získali zakázky)
  • Zlehčování (pomlouvání konkurentů)
  • Porušení obchodního tajemství (neoprávněné sdělení informací o zákaznících atd.)
  • Ohrožování zdraví a životního prostředí
  • Srovnávací reklama (srovnávání musí být objektivní a u stejných výrobků)
Obranou proti nekalé soutěži je žaloba u soudu. Soud může rozhodnou tak, že nekalosoutěžitel se musí zdržet svého jednání a nahradit způsobenou škodu (nebo vydat bezdůvodné obohacování).

ad. 2. NEDOVOLENÉ OMEZOVÁNÍ HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
Na dodržování hospodářské soutěže dohlíží Úřad pro ochranu hospodáské soutěže (tzv. Antimonopolní úřad). Bránit se proti omezování hospodářské soutěže můžeme u soudu nebo přímo u antimonopolního úřadu. Více o formách omezování hospodářské soutěže zde.